Valach, který loví nohy do herbáře. 'Čaroděj' Matěj Daněk: Na vstup do profi je ještě čas

Pět zápasů má za sebou v amatérském MMA stále teprve dvaadvacetiletý Matěj Daněk. Všechny pod hlavičkou I Am Fighter (IAF). Všechny ukončil před limitem a v každém jeho výkonnost roste. „Na profesionály je ale ještě čas, protože pak už není cesty zpět,“ ohlíží se za IAF 3 Valach tělem i duší. Byť už nyní trénuje rodák ze Vsetína v pražském Monster Gymu.

Právě směrem k legendě MMA u nás – Petru „Monster“ Knížeti mířily první Daňkovi díky poté, co v Kongresovém centru upáčil na nohu o tři roky staršího a podobně zkušeného Slováka Enrika Koterbu.

A vzpomněl ho ještě jednou. „Celý minulý týden jsem strávil v horečkách, takže taktika byla hlavně postavená na tom, abych se neunavil a čekal na svoji šanci. Jestli jsem ležel doma a potil se? Musel jsem, protože já bych furt byl v gymu, ale trenéři mě z něj kopali domů do postele,“ rozesměje se vítěz loňské první série IAF Streetfighter.

V ní zapsal čtyři působivé triumfy. Následně definitivně zamířil z Valachien Gym Vsetín do Prahy. „A roste každým zápasem. Je na něm rukopis Petra znát. Je vidět, že z něj roste komplexní zápasník. Dělá stále atraktivnější zápasy, jsme moc rádi, že ho na našich galavečerech, kde se snažíme dávat amatérům co nejvíce prostoru, můžeme mít,“ pochválil mladý talent střední váhy do 84 kilogramů i promotér IAF Petr „Píno“ Ondruš.

V této váze by Daněk rád zůstal dál, byť oficiálně měří jen 181 centimetrů. „Víš, jak tlustí lidé říkají, že mají těžké kosti? Tak já je fakt ale mám. (směje se) Nevadí mi se tahat a prát s většími a vyššími soupeři, sedí mi to,“ vysvětluje.

Možná i díky jeho zálibě. Vyšším soupeřům se chytá za nohy přece jen lépe. „Od chvíle, kdy jsem dělal brazilské jiu-jitsu ve Vsetíně ještě, tak mě nohy strašně bavily. Driloval jsem je, sbíral jsem si je do herbáře. Enrico je další do sbírky,“ usmívá se a na dotaz, zda se někdy stalo, že soupeři nohu pustil přidá: „Nikdy ji nepouštím. Jedině v případě, že už mám chycenou tu druhou.“

„Je fakt, že tohle je jeho obrovskou předností. Houževnatost, dravost, skill na zemi. Když ucítí šanci, už ji nepustí, jde si po ní. Možná má trochu slabinu v postoji, ale pracuje na tom, každým tréninkem se zlepšuje. Takže za chvíli z něj bude strašný stroj,“ oceňuje dovednosti zatím v pěti zápasech neporaženého amatéra Ondruš.

A co na to říká sám Daněk? „Chci se zlepšovat jako člověk, jako zápasník. A jít za tím, co život přinese. Neříkám, že s tím člověk nemůže trochu čarovat, aby tomu, co přijde, nemohl pomoct, ale jdu postupně, vše má svůj čas,“ dodává vyzrále, až se člověk musí skutečně ujistit, že má v občance datum narození 3. března 1999.

Mimochodem, projevem i hlasem tak trochu připomíná jiného Moraváka. Jiřího „Denisu“ Procházku, který je letos poprvé v nominaci na českého Sportovce roku a který je blízko souboji o titul UFC v polotěžké váze. Kam až to jednou dotáhne Daněk?

Všechny zápasy IAF 3 z Kongresového centra můžete shlédnout na našem Youtube kanále.